Kastrace feny – je lepší laparoskopie nebo klasická chirurgie?
Uvažujete o kastraci feny a nemůžete se skrz záplavu informací na internetu rozhodnout, kterou metodu pro svého pejska zvolit? Rádi bychom Vás tedy provedli fakty spojenými s tématem laparoskopické kastrace fen i kastrace obecně a poskytli informace k běžně opakovaným mýtům na internetu.
Co je to kastrace?
Odborně ovariohysterektomie (OHE) nebo ovariektomie (OE) je chirurgické odstranění vaječníků a dělohy (OHE) nebo jen vaječníků (OE).
Co je to „laparoskopie“?
Slovo laparoskopie vzniklo spojením dvou řeckých slov a to „lapara“ (část dutiny břišní) a „skopein“ (pozorovat) a v medicíně se používá pro miniinvazivní endoskopické zákroky dutiny břišní a jejích orgánů.
Vzít „všechno“ nebo jen vaječníky?
Ač je v mnoha lidech (veterináři i majitelé/chovatelé) zakořeněno, že je lepší odstranit jak vaječníky tak dělohu, z medicínského a zdravotního hlediska není pro odstranění dělohy SKORO žádný důvod, samozřejmě za předpokladu, že v momentě chirurgie děloha nevykazuje žádné patologie.
Onemocnění dělohy (až na jednu výjimku - viz níže) totiž nevznikají za nepřítomnosti endogenního (tělem produkovaného) či exogenního ( „uměle přidaného“) působení hormonů. Pro umělé podávání progestagenů ale u psů není důvod a ačkoli je progesteron produkován i nadledvinkami, za nepřítomnosti vaječníků jeho hladina nedosahuje klinicky relevantní hladiny. Jediný problém, který tak může na ponechané děloze vzniknout je nádorové onemocnění. Nádorová onemocnění dělohy u fen jsou poměrně vzácná (riziko vzniku je cca 0,03%) a z toho je ještě vzácnější výskyt nádoru zhoubného. V číslech to znamená, že riziko vzniku zhoubného nádoru dělohy u feny činí cca 0,003%. Vezmeme-li tedy v úvahu rizika spojená s ponecháním dělohy oproti potencionálně vyššímu riziku komplikací traumatičtějšího zákroku při jejím odstraňování, pomyslný jazýček vah se naklání spíše k prosté ovariektomii.
V čem je výhoda laparoskopické kastrace?
Hlavním pozitivem laparoskopické kastrace oproti klasické chirurgii je nižší pooperační bolestivost. Mezi další zkoumané benefity můžeme zařadit rychlejší návrat k normální aktivitě pacienta a nižší riziko pooperačních komplikací. Jako poslední můžeme zmínit kosmetický efekt menší rány, který ale oproti humánním pacientům nehraje zásadní roli.
Další nezanedbatelnou výhodou je možnost současného provedení laparoskopicky asistované gastropexe (fixace žaludku k břišní stěně) u plemen predisponovaných k torzi (otočení) žaludku.
Zdroj:
Jak zákrok probíhá?
Zákrok probíhá v celkové inhalační anestezii s ventilátorem řízeným dýcháním. Po přípravě operačního pole, která je shodná s klasickou chirurgií, přichází na řadu samotný zákrok. Kastrace je pak provedena skrze 1-3 drobné ranky (porty, obvykle 2), které jsou umístěny ve střední linii na spodní straně břicha. Skrze jeden se zavede do břišní dutiny endoskopická optika s kamerou, pomocí které nejen že kontrolujeme celý zákrok, ale jsme schopni detailně prohlédnout i další orgány dutiny břišní. Skrze další port/porty pak zavádíme nástroje pro manipulaci s orgány a odříznutí tkání. K tomu využíváme přístroj (Aesculap Caiman Lectrafuse) který současně staví krvácení ("zatavuje" cévy) a separuje tkáně. Není nutné tedy uvnitř břicha zanechávat cizorodý materiál v podobě podvazů cév. Laparoskopicky (resp. laparoskopicky asistovaně) je možné provést jak kompletní odstranění dělohy a vaječníků tak jen odstranění vaječníků (to je považováno za standard vzhledem k tomu, že zákrok, je kratší, méně traumatický a benefity odstranění dělohy jsou minimální).Velikost jedné z ran je limitována velikostí odstraňovaného orgánu.
Mám malého pejska a slyšel(a) jsem, že laparoskopický zákrok jde udělat a má smysl jen u větších plemen, je to tak?
Není tomu tak. Stejné benefity zákrok přináší jak velkým tak malým plemenům psů
Sám/sama jsem byl(a) na laparoskopickém zákroku a hrozně mě to bolelo kvůli tomu plynu, kterým mě nafoukli. Mám se toho bát i u svého pejska?
Z již uvedeného výše vyplývá, že toto není u pejsků problém, neboť právě nižší pooperační bolestivost je jedním z hlavních benefitů laparoskopické kastrace. Samozřejmě pravděpodobně bude též záležet na zkušenostech a znalostech operatéra a přístrojovém vybavení. Je prokázáno, že není nezbytné nafouknutí břicha k maximálnímu tlaku, neboť přehlednost v dutině břišní (kvůli které nafouknutí provádíme) se již od určité hodnoty tlaku nezlepšuje. Záleží také na přístroji, který se k nafouknutí používá. Na naší klinice používáme počítačem řízený insuflátor SOPRO COMEG 640-30, který umí nejen nafukovat, ale v případě potřeby i tlak upustit. Také plyn ohřívá, aby nedošlo k podchlazení pacienta.
Když se nechá děloha, fena může stejně dostat zánět dělohy (pyometru), je to tak?
Čistě teoreticky ano, zcela prakticky ne. Vznik zánětu dělohy je z velké míry podmíněn působením hormonů, které vznikají ve vaječnících. Jejich odstraněním tedy riziko vzniku pyometry takřka eliminujeme. Čistě teoretická možnost může vzniknout v případě anatomických anomálií, kdy jsou v těle „ještě jedny“ vaječníky. S tím se ale v praxi nesetkáváme.
Má způsob (OHE x OE) kastrace vliv na rozvoj postkastrační močové inkontinence?
Nemá.
Zdroj:
Má laparoskopická kastrace tedy vůbec nějaké nevýhody?
Bohužel ano a to vyšší cenu zákroku. Je to dáno vysokou cenou potřebného vybavení, nutností používat na některé komponenty drahou nízkoteplotní sterilizaci. Pokud však dopřejete svému mazlíčkovi méně bolestivý zákrok, jistě Vám bude vděčný :-).
Autor: MVDr. Martin Kuncl, chirurgie a ortopedie, A-Z VET: Veterinární klinika Klánovice
Comments